O hranicích a vyčerpání

Ráno vstala plná energie. "Hurá je tady volný den, ten si určitě užiji!" A hned začala přemýšlet, co všechno bude dělat, co by chtěla stihnout a co je třeba udělat. Byla plná energie a tak se nic nezdálo nemožné. Připravila snídani, pak se připravila na kurz španělštiny, ten byl velmi příjemný a všechno hezky plynulo. Je třeba naložit kuře, udělat polívku, a taky vyprat věci. Minulý týden si všimla, že šaty, které si chtěla vzít na sebe, už nejsou k použití. Je třeba je vyprat a takových věcí je tady víc. V obýváku si všimla kytky, která potřebovala zalít a taky přesadit a hned se do toho dala. Jo, a taky je třeba uklidit kuchyň, špinavé nádobí naházet do myčky, čisté z odkapávače uložit do skříněk na své místo. Mezitím odpovídala na zprávy v chatu, kde probíhala živá debata o tom, jaký bude zítřejší výlet. Šlo to lehce mimo ni, ale občas na to stejně koukla a něco alespoň krátce odpověděla. Když zpracovávala kuře, její muž v jeho útrobách objevil vnitřnosti, které by ona jinak dala kočkám, ať si taky smlsnou, zatímco on byl pro to zužitkovat to a po delší debatě se shodli, že z toho teda udělají polévku. Udělala ji. Taky vynesla kompost, staré sklenice do kůlny, nakrmila kočky a zimní ptactvo. Vše s vidinou toho, že dnes může dělat, co si přeje, a že už to každou chvíli začne, jen co dodělá ještě tohle. Jenže ze seznamu to sice ubývalo, na druhou stranu však přibývaly další a další nápady, co je třeba ještě udělat. U přípravy večeře, už se cítila lehce nevrlá a podrážděná, což ještě umocnil její muž, který si neodpustil pár vtipných rýpnutí, které ji ale tentokrát nepobavily, ale spíše rozladily. Celý den odkládala své potěšení a čas pro sebe a nakonec se místo ocenění dočká jen kritiky, byť byla pronesena žertem. Cítila se naštvaná a také ji to bylo líto. Toho, že ji neocenil její muž, ale především toho, že se celý den odsouvala na druhou kolej. Lekce, kterou moc dobře zná. V lehké samolibosti z toho, jak a kolik toho zvládá se znovu a znovu pouštěla do věcí, které by se měly udělat a znovu si nevšimla, že už bere ze svých zásob, přitom se těšila, jak si dnešek užije a jak sama sebe po náročném pracovním týdnu dosytí. Poslední kapkou, která ji pomohla uvědomit si, jak je důležité být ve spojení se sebou, i když se cítí dobře a má spoustu energie - a že ani tehdy se s ní nemá plýtvat, neboť není neomezená, byla návštěva, která se zde objevila. Ne zcela neplánovaně, ale zaskočila ji. Tohle měl být mužský večer a ona měla konečně mít ten vytoužený čas pro sebe. Jaké překvapení to však bylo, když s jedním z mužů přijela i jeho žena. Co bude dělat? Slušelo by se tam jít. Co teď? Potřebovala najít odpověď v sobě. Bylo pro ni důležité, aby začala jednat podle sebe, v souladu se svou vnitřní pravdou. Sedla si do pokoje, měla tam takový pohodlný polštář, a zavřela za sebou dveře. Teď už potřebuje čas na sebe. Celý den ho odkládala a zítra se k času jen pro sebe nedostane, navíc, bude s dalšími lidmi a k tomu bude potřebovat energii a taky aby byla spokojená a příjemně naladěná, aby se celý výlet nesl na těchto vibracích. A tak končím své psaní, zavírám notebook a dělám si čas pro sebe. Dobrou noc